Léto Lukáše Zevla
Na Victor Slovak Open 2013 se blýskl pěkným vstupem do nové
sezóny Lukáš Zevl. Dostal se do čtvrtfinále a tam až
v nastavení obou setů prohrál s Angličanem Lanem. V singlu mužů
se tak dostal nejdál z našich hráčů. O Lukášovi toho poslední
dobou nebylo moc slyšet. Poctivě, mimo pozornost médií, trénuje a tvrdě
dře už delší čas v Dánsku.
S Lukášem jsme se dostali na kurt minulý týden a tak Vám přinášíme zajímavou reportáž z jeho našlapaného prázdninového programu a držíme palce tomuto nadějnému hráči v jeho další badmintonové kariéře. Článek si můžete přečíst zde:
Po odehrání mého posledního turnaje v polovině května 2013 jsem se vrátil na poslední dva týdny zpět do Dánska, kde dlouhodobě trénuji v Odense. Krátce nato, začátkem června jsem odcestoval domu. Po mém návratu domu do České Republiky mne čekala vysněná dvoutýdenní dovolená s rodinou s cílem načerpat novou energii a chuť do tréninku. To se podařilo a poslední týden v červnu jsem se plný sil vrhl do letní přípravy.
Toto léto pro mě bylo zcela odlišné, než jsem doposud zažil a absolvoval. Domluvil jsem se na spolupráci s bývalým vynikajícím hokejistou ČR a nyní trenérem Frantou Bombicem. Franta připravoval kondičně zámořské hráče nebo hráče z Ruské KHL tak jsem neváhal a přidal jsem se také. Prostory k mému fyzickému tréninku a regeneraci mi poskytlo největší jihočeské centrum ViVa Fitnes, špičkové a moderně vybavené centrum. Oběma bych chtěl touto cestou ještě jednou poděkovat.
S Frantou jsem absolvoval přípravu, která trvala až do konce července, a kterou jsem ještě proložil týdenním cyklo pobytem na Šumavě. Každý trénink byl specifický a hlavně z mého pohledu extrémně náročný. Tréninky byly zaměřeny na rozvoj kardio, výbušnosti, rychlosti, síly. Popisovat jednotlivé tréninky by bylo na dlouhé vyprávění, ale v programu nechyběly věci jako překážky, švihadlo, japonská Tabata, sprinty s gumovým lanem zachyceným ve zdi nebo extrémně náročný program na kole, který jsem ani jednou nebyl schopen dokončit.
I když jsem zvyklý trénovat dvakrát i třikrát denně, s Frantou jsme měli vždy jen jeden trénink denně, kde mě pokaždé doslova vyždímal. A takto to chodilo každý den. Bylo opravdu jen málo tréninků, které by byly stejné, ale z každého jednotlivého tréninku jsem chodil naprosto vyčerpaný, ale se skvělým pocitem odvedené práce. Někdy mi trvalo celé odpoledne, než se mé tělo vzpamatovalo z té obrovské zátěže.
Můj další program pokračoval opět v dánském Odense, kam jsem se přesunul na konci července. Zde jsem se připravoval s mnoha skvělými hráči včetně českých hráčů Adama Mendreka a Zuzky Pavelkové. Dostat se zpět do badmintonového tréninku mi zabralo pár dní, ale jakmile jsem se opět zaběhl do místního režimu a do badmintonových pohybů a úderů, tak vše šlapalo jak má.
V Odense právě probíhal druhý měsíc letní přípravy, a tak tréninky byly také z části zaměřené na kondici. Ne, jak by si mnoho lidí myslelo, že jsme chodili běhat na dráhu, ale veškeré kondiční cvičení se dělaly v hale na kurtě. Hodně se trénovalo dva nebo tři na jednoho, kombinace jeden na jednoho a dvakrát týdně také nechyběly nástřely. Od neděle do pátku byly tréninky dvakrát denně, jen v sobotu pouze jednou.
Po přípravě v Odense mě čekal můj první turnaj, který se konal v hlavním městě Bulharska Sofii od 19. do 22. srpna. Na turnaj jsem se vydal přímo z Odense i s dalšími hráči, kteří z Odense na tento turnaj zamířili.
Los mi do prvního kola přichystal soupeře z kvalifikace. Byl jím Turecký hráč Vurel. Nikdy jsem se s ním nesetkal, ale jak je známo, Turci jsou vždy nebezpeční, ale na první turnaj a na to, až půjdu hrát, jsem se už těšil. Jenže můj první turnaj se vůbec nevydařil, tak jak bych si představoval. Prohrál jsem ve dvou setech a obzvlášť v tom prvním jsem hledal sám sebe. Po zápase jsem byl opravdu zklamaný z toho, jak vše proběhlo, než z toho, že jsem prohrál. Celé léto dřete a trénujete, abyste pak přišli na kurt a jako by vám někdo svázal ruce, nohy a ještě si řekl, co kdyby se dneska ani netrefil ani do kurtu. Asi takto by šlo popsat, jak jsem se během zápasu cítil na kurtu. Teď už je to všechno minulostí a je třeba se soustředit na to, co bude následovat. Vzít se pouze pozitivní věci a vědět, co udělat příště jinak pro to, abych se znovu tak necítil.
Následný turnaj na Slovensku mi ale vyšel velmi dobře, výsledek už znáte, nechybělo moc a byl jsem v semifinále.
Zdravím všechny čtenáře badec.cz
Lukáš Zevl
