Reportáž z brněnského badmintonového kempu
Míla Sáňka objíždí nejen
mraky badmintonových turnajů, ale stále zdokonaluje své badmintonové
umění spolu s dalšími hráči a hráčkami na badmintonových kempech.
Tentokrát nám na badec.cz zaslal reportáž z brněnského badmintonového
kempu, který se konal v sobotu 12.03.2011 v Jehnicích.
Reprezentační trenér Laďa Vorel, Sokol Veselý Brno Jehnice a obchod
www.sportprotebe.cz přišli
v sobotu 12.3.2011 s novou nabídkou pro amatérské hráče. Byl jí
jednodenní kemp, coby „experiment“ a alternativa k již zavedeným
dvouapůldenním kempům, které byly pro některé méně fyzicky připravené
hráče příliš náročné.
Pokračování reportáže zde:
Ohlášená trenérská dvojice Hanka Procházková a Standa
Kohoutek se nakonec sešla pouze v polovičním složení. Standa si musel
plnit trenérské povinnosti u svých náctiletých svěřenců na MČR, proto
ho zastoupil Tomasz Mendrek, kterého jistě není třeba
představovat.
Na čtyřicet účastníků tvořily z převážné většiny nové tváře,
ale našlo by se i pár zasloužilých „kempařů“. Všem trenéři
představili prvky dánské školy a nejednalo se pouze o hru s raketou,
i když i ta byla často součástí zahřívací fáze při rozběhání.
Tomasz je známý tím, že dává velkou váhu fyzické připravennosti celého
těla. Hráči se tak mohli seznámit se širokou škálou cvičení na
uvolněné držení rakety, dynamiku, sílu, stabilizaci těla apod, došlo
i na prvky body-badmintonu. Při tréninku úderů pak trenéři kladli velký
důraz na pečlivé vysvětlení správného provedení a samozřejmě se vždy
odkazovali na reálné situace na hřišti. Nováčci všechny tyto informace
hltali doslova všemi smysly, pro zkušenější hráče to mnohdy již bylo
pouhé opakování známého. Jim proto někdy chybělo více vlastního
procvičování, ale i na něj samozřejmě došlo a trenéři neustále
opravovali, radili a dovysvětlovali. Je jasné, že je složité 100% uspokojit
všechny výkonnostně rozdílné hráče. Trenéři měli snahu předat maximum
informací, což je na jeden den velmi náročný úkol.
Večer byl vyhrazený mixovému a deblovému miniturnaji pod taktovkou Ladi
Vorla. Během 3 hodin trvání turnaje bylo minimum šancí na odpočinek,
všech pět kurtů bylo neustále v permanenci. Byla to pěkná fyzicky
náročná tečka za celým dnem, však se končilo až kolem 21:30.
Přestože žádná anketa mezi účastníky neproběhla, podle občasných
komentářů, které sem tam na hřišti zazněly lze soudit, že se hodnocení
jednodenního soustředění různilo. Troufnu si říct, že nováčkům
takovýto jeden celý den na hřišti stačil a byli rádi, že druhý den budou
moci odpočívat. Účastníci tradičních kempů zase cítili, že jsou teprve
v polovině a pokračovali by i další den. Vypadá to tedy, že experiment
prokázal poptávku po obou typech kempů = kratším i delším.
Ahoj Míla
Březen 13th, 2011 at 20.29
ahoj všichni,
dovolte popsat i moje postřehy ze včerejšího campu; první problém byl podle mého v tom, že trenér nerozdělil účastníky do výkonnostních skupin, další věcí bylo to, že dva trenéři (byť i tak výborní jako včera) na 20 hráčů je prostě málo… pár campů jsem již absolvoval, ale tenhle byl opravdu odlišný… na můj vkus jsem postrádal větší dynamičnost, více práce s míčem a procvičování úderů… třídenní campy, co doposud vedl Standa Kohoutek (Michal Turoň, Marek Matula, Lukáš Plošek…) neměly chybu – na jeden kurt čtyři hráči, ale na jedné straně; na druhé straně trenér, který nastřeluje míče a online opravuje chyby – prostě pořád akce, procvičování úderů, opravování chyb, vysvětlování práce nohou, pohybu po kurtu apod. Na jednodenní camp bylo včera až příliš uvolňování, strečinku a protahování (z každého dvouhodinového bloku tato činnost zabrala vždy nejméně polovinu času) a na hru samotnou dostatek času prostě nezbylo… Škoda, že toto nebylo vzato v potaz, hodnocení by se potom jistě méně různilo, jak v článku velmi diplomaticky:) napsal Míla…
Večerní turnaj a možnost zahrát si mezi dopo a odpoledním blokem a také pořadatelský servis – za to na druhé straně velké plus!!
Na další camp v Jehnicích už se těším, tak snad s příštím vypsaným termínem nebudou Standovi kolidovat jiné trenérské povinnosti…
Březen 13th, 2011 at 22.20
Ahoj všem.
Coby samozvaný „reportér“ jsem se ve svém článku snažil být co nejvíce neutrální a objektivní. Hlavním důvodem byla právě různorodost ohlasů na uplynulý kemp. Tady v komentáři už můžu psát sám z sebe.
Taky jsem pravidelný účastník mnoha kempů, proto můžu srovnávat a z valné většiny souhlasím s předchozím komentářem. Opravdu jsem postrádal více dynamiky a tréninku na hřišti. Na můj vkus příliš převládala teorie. Důkazem může být i z předchozích kempů nepoznaný fakt, že jsem se ani po dopoledním ani po odpoledním bloku nemusel jít osprchovat jednoduše proto, že jsem nebyl zpocený.
Na druhou stranu organizační stránka kempu opravdu fungovala a po mezitréninkovém a večerním hraní jsem odjížděl z Brna doslova zničený. Což přidalo sobotnímu programu plusové body.
Ostatně jak říká Laďa Vorel po každém kempu: „Sdělte nám vaše připomínky a náměty, ať můžeme příští kempy vylepšit. Děláme je pro vás, proto je upřímná odezva důležitá.“ S tím já určitě souhlasím a doufám, že oba komentáře k tomu přispějí. Asi nemusím zdůrazňovat, že pouhé poplácávání po ramenou nikdy žádné zlepšení přinést nemůže, to mohou právě jen věcné připomínky a náměty.
Míla
Březen 13th, 2011 at 22.55
Taky se mi líbil více dřívější model, chyběl osobní přístup a dynamičtější trénink místo dlouhého rozcvičování, loňský letní kemp Turoň, Kohoutek, Matula, Plošek byl lepší, ale i tak děkuji, vážím si každé možnosti kvalitně potrénovat.