≡ Modelovaný trénink
Principem psychologické přípravy sportovce je na základě psychologických poznatků zvýšit účinnost složek sportovní přípravy a v soutěži stabilizovat výkonnost na úrovni natrénované kapacity. Při dobré psychologické přípravě by badmintonista měl v jakékoli soutěži podat výkon, na který je trénován. Do psychologické přípravy patří např. regulace aktuálních psychických stavů, regulace motivačních struktur, regulace meziosobních vztahů, individualizace přípravy z psychologického hlediska, ale také modelovaný trénink.
Foto: Foxsportpulse.com
Modelovaný trénink je postaven na teoretické zákonitosti procesu adaptace z psychologického hlediska. Adaptaci chápeme jako proces postupného přizpůsobení se podnětu, který na počátku sportovec vnímá jako stresor. Jako podněty zde zpravidla vystupují situační vlivy, které svými psychogenními účinky nepříznivě působí na činnost hráče. Aplikací specifických soutěžních psychických zátěží v tréninku lze zvýšit odolnost hráče vůči těmto zátěžím. Z toho vyplývá, že do tréninku mají být zařazovány „modely“ soutěžních situací. Dosud až příliš často se trénuje v psychologicky komfortních podmínkách a sportovec potom není adaptován na psychologický diskomfort soutěže, který pramení z pocitů odpovědnosti, z předstartovních stavů z vědomí vyrovnanosti soupeřů, z taktických zvratů v utkání a velkého psychického napětí, z nutnosti dohánět náskok soupeře, z nutnosti hájit vlastní náskok, z nutnosti vyrovnat se s nespravedlivým výrokem rozhodčího, z nutnosti nezhoršit svůj výkon následkem vlastního neúspěchu atp. Všechny tyto a jiné psychické zátěže může vynalézavý trenér navodit v průběhu tréninkové přípravy. Tato forma modelovaného tréninku je rozšířena především ve sportovních hrách a v úpolech, kde se na závěr přípravy před významnou soutěží volí tréninkový protivník s podobným způsobem taktiky sportovního boje, jaká se očekává od reálného soupeře, ale i v badmintonu se dá velice efektivně využít (Hošek in Slepička, 2006).
Hošek zdůrazňuje, že modelovanému tréninku musí předcházet psychologická analýza frekvence výskytu a intenzity psychických stresů v soutěži a tvořivý pokus o vytvoření adekvátních modelových situací v tréninkových podmínkách. I když ne vždy se to podaří úplně. Je pochopitelné, že v tréninku nelze psychologickými a organizačními prostředky vytvořit zátěžovou atmosféru olympijského turnaje. Vytvořením zátěžových modelů vybavujeme badmintonisty „adaptačními vzorci“ k překonávání nepříznivých okolností v zápase.
Foto: Badmintonlink.com
Moderní formou modelování je „přetížený“ trénink tzv. overstres. To znamená občasné zatížení do maxima s cílem učit hráče překonávat subjektivně pociťované možnosti. Badmintonista se tím adaptuje na nutnost využívat všech rezerv a po psychologické stránce „sáhnout si na dno“.
Doporučuji využívat modelovaný trénink především v individuálních lekcích. Pokud má být efektní, žádá si osobní přístup a dostatečnou znalost hráče a jeho projevů v zápasech. Konzultujte přípravu se sportovním psychologem.
