≡ Základy vyrovnávacího cvičení
Vyrovnávací cvičení by mělo být nedílnou součástí tréninku každého hráče, protože v badmintonu dochází k jednostrannému přetěžování, které je třeba kompenzovat. Tato lateralita se projevuje na celé polovině těla hrající paže. Robe de mariée longue Robe de mariée moderne Vyrovnávací cvičení zaměřujeme na přetěžované a ochablé svalstvo. Cvičení vedeme vždy za spolupůsobení vědomého dýchání. Pro zajištění účinnosti těchto cvičení je potřeba provádět cvičení opravdu precizně a pod kontrolou. Držte se hesla, že méně je mnohdy více. Protože pokud např. u posilovacích cvičení nedodržíme správné držení těla se správným dechem, zapojujeme jiné svaly a tím svalovou nerovnováhu můžeme ještě prohloubit.
Svalová dysbalance se objevuje podle Beránkové a Sebery (2006) buď lokálně, nebo v rámci určitého syndromu.
Horní zkřížený syndrom vede nejen k statickému přetížení krční a hrudní páteře, ale je také předpokladem změn hybných stereotypů v oblasti pletence ramenního. Ramena jsou vytažena vzhůru, brada je předsunutá a typická kulatá záda. Déle trvající přetížení vede k degenerativním projevům. Tuto svalovou dysbalanci je možné napravit protažením prsního svalstva a svalstva šíje (trapézový sval, zdvihač lopatky, vzpřimovače páteře, kývač hlavy) a následným posílením dolních fixátorů lopatek. V rámci svalové dysbalance dolního zkříženého syndromu jsou zkráceny ohybače kyčle, vzpřimovače trupu. Dochází k oslabení velkého, středního a malého hýžďového svalstva. Dále je oslabeno břišní svalstvo a hluboký stabilizační systém. Při dysbalanci těchto čtyř skupin dochází k vysazené poloze pánve. To je provázané změnou rozložení tlaků na kyčelní klouby. Tyto odchylky můžeme ovlivnit cíleně zaměřeným cvičením v tréninku, ale i v každodenním životě.
Mezi tělovýchovné prostředky vyrovnávací patří cvičení uvolňovací, protahovací, posilovací.
Cílem uvolňovacího cvičení je dle Hálkové (2005)
uvolnit ztuhlé, málo pohyblivé klouby a svalové kontraktury a současně
uvést svaly s tendencí ke zkrácení do mírného protažení. Pohyby se
provádí kolem všech pohybových os až do individuálně krajních poloh
s minimálním svalovým úsilím. Doporučovaný počet opakování
uvolňovacích cvičení je 10 x na každou stranu. 
Cílem protahovacího cvičení je obnovit fyziologickou délku svalů. Zkrácení se projevuje především ve vazivové složce svalu, ve svalovém skeletu i ve šlachách. Pohyby jsou prováděny uvědoměle, za plné kontroly pohybu. Protažení trvá 15 – 30 vteřin za plynulého dechu. Nutná je pravidelnost, protože po 48 hodinách se sval opět začíná zkracovat (Hálková, 2005). Při protahovacím cvičení se zaměřujeme dle Dobešové a Dobeše (2006) na svaly a svalové skupiny, které mají tendenci ke zkracování nebo jsou již zkráceny. Protahovací cvičení, nebo-li strečink (z angl. stretch – protahovat) před cvičením pomáhá připravit tělo na další zátěž a snižuje rizika vzniku úrazu. Na konci cvičebního programu pomáhá zklidnit organismus, pomáhá omezit vznik bolesti hlavních posilovaných svalů a pomáhá rozvíjet flexibilitu (Zítko, 1998). Bez předcházejícího uvolnění kloubní pohyblivosti a protažení zkrácených svalů je nemožné navázat posilovacím cvičením, a tak dosáhnout pozitivních výsledků při nápravě funkčních poruch pohybového systému.
Cílem posilovacího cvičení je zvýšit funkční zdatnost oslabených či k oslabení náchylných svalů. V kompenzačním cvičení používáme k posilování především metody dynamického posilování, kdy pohyb provádíme řízeně zkoordinovaný s dechem (Hálková, 2005).
Výsledkem kompenzačních cvičení by mělo být především osvojení si držení těla, ze kterého se odvíjí správné pohybové stereotypy, které můžeme charakterizovat jako pohybové vzorce, nebo-li zapojování svalů ve vhodném pořadí při konkrétním pohybu nebo při více pohybech. Věnujte se vyrovnávacímu cvičení na konci každého tréninku, předcházíte tím i bolestem zad.
